MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI A V PRYSKU XIV
MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI A V PRYSKU XIV.
Poslední víkend byl v mém podání poněkud hektický a k sepsání událostí uplynulého týdne se tak dostávám až v pondělí. Všem čekatelům na další zápisky šílencovy se tak omlouvám
PONDĚLÍ mě zastihlo plného sil a elánu. To jsem ovšem ještě netušil, v jakém stavu se budu nacházet v závěru týdne.
Na tradičním ranním setkání s hejtmanem Martinem Půtou jsme oba byli ve skvělé formě a za pravidelnou půlhodinku jsme měli za sebou projednání spousty třeskutých záležitostí. Autobusová doprava, rekonstrukce Domova mládeže v Kamenickém Šenově, vlaková doprava, vyjednávání smluvních podmínek a úkoly pro společnost KORID.
Porada s odborem investic a oddělením veřejných zakázek se točí okolo pomoci malým obcím, respektive jejich starostkám a starostům. Nové metody a spoustu zkušeností by bylo škoda nepředat do území, kde se všichni pereme se spoustou komplikovaných zákonů.
Porada uvolněných radní přináší kromě Babičky roku, techniky pro tlumočení, rekonstrukce budovy Domova mládeže v Kamenickém Šenově i řešení navýšení počtu pobytových lůžek v sociálních službách.
Byl bych rád, kdyby se nám povedl dokončit proces centralizace služeb v oblasti veřejných zakázek tak, aby odbor řešil, vedl a zpracovával i zakázky příspěvkových organizací. Odborné zastřešení, kontrola a metodické vedení by mělo ušetřit finanční prostředky a zamezit chybám v této složité problematice. Nedílnou součástí záměru je i naplnění programu FAMA a vytvoření procesu realizace investičních akcí a jejich vazby na správu majetku. I to bylo předmětem dopoledních jednání.
Chytřejší kraj, to zní hrdě. Projednání s Agenturou regionálního rozvoje mělo za cíl sběr projektů, které je možno zařadit do agendy záměrů, které s využitím moderních technologií šetří čas, zdroje, životní prostředí a v neposlední řadě i finance.
Svižným tempem do Prysku, kde jsem měl v plánu jednání k žádostem o dotaci na rekonstrukce místních komunikací. Víkend se blíží a je potřeba řešit i přípravu Dětského dne.
ÚTERÝ Dlouho jsme se neviděli s panem hejtmanem a brzy ráno už zase společně pracujeme.
Rada kraje obsahuje jako vždy desítky bodů a tentokrát jsem se nedostal na obvyklou, více jak třicítku bodů z mých resortů Veřejné zakázky, výběr technického dozoru investora, bezpečnost práce, výběr dodavatelů investičních akcí, opravy a údržba komunikací, vlaky, autobusy a třeba i vybavení přírodovědné laboratoře.
Z jednání Rady odbíhám na zahájení semináře Veřejné zakázky – odpovědně a ekonomicky, kde jsem ve svém úvodním slově a přivítání shrnul, můj léty ověřený postoj, nestudovat dokola aktuální znění zákona, ale postupovat případ od případu. To mě totiž naučily desítky novel zákonů, které prostě nejde bez újmy na zdraví povstřebat.
Jednání s panem Jirmanem s Českých drah se samozřejmě točí okolo smluv na zajištění železniční dopravy, kde je pořád řada neznámých.
Pasport komunikací je jeden ze zásadních dokumentů, který stále Liberecký kraj nemá zpracovaný. Naše jednání k tomuto bodu snad přineslo posun správným směrem.
Na obci je na programu veřejné osvětlení, kde se domlouváme na generelu VO a energetickém posudku.
Do senátních voleb je sice stále ještě dost daleko, ale na večerním jednání členů SLK z Českolipského okresu už řešíme podporu našeho kandidáta Jiřího Voseckého.
Odpoledne se slzou v oku přihlížím přebírání maturitního vysvědčení mou dcerou a v mysli mi vytane myšlenka, jak ten čas strašně, ale strašně letí.
Umřel Niki Lauda a mně odešel do věčných lovišť další sportovní idol. Čest jeho památce!
STŘEDA začíná poradou k pozemním komunikacím. Finance, finance a zase finance…. Doprava je prostě resort, kde se hospodaří se stovkami milionů.
Bez dotací to nejde, a tak na navazujícím jednání řešíme dotace z Integrovaného regionálního operačního programu.
Tisková konference a můj neustálý boj o úsměv a přijatelný výraz v obličeji. Memorandum k tramvajové lince Liberec – Jablonec, dotace 107 milionů korun na rekonstrukce silnic, dotace dobrovolným hasičům a podpis smlouvy na zajištění vlakové dopravy ve Východním Sasku. To je oč tu běželo.
Nesmím zanedbávat ani Svazek obcí Novoborska a jako jeho správný předseda jsem v Novém Oldřichově řešil personální otázky a pokračování projektu Centra sociálních služeb. Jsem rád, že mám už tolik let kolem sebe tolik skvělých kolegů - kamarádů.
I v Prysku je třeba opravovat silnice a odpoledne se zástupci Silnic LK řešíme záplaty na nejhorších úsecích v obci a okolí (rozuměj Kamenickém Šenově).
ČTVRTEK
K mé velké lítosti vynechávám jednání Mimořádné Rady kraje. Zubař je prostě zubař a ten nezná slitování.
Dopoledne absolvuji v terénu obhlídku realizovaných oprav silnic v obci Křižany. Je dobré přesvědčit se na vlastní oči, jakým tempem a postupy se práce provádějí. Hrabání asfaltu mi docela šlo, ale za volantem válce a finišeru jsem jen stínoval v helmě.
Jednání se zástupci Velkých Hamrů mě opět vrátilo do práce s pohledu starosty obce. Starosti se zpracováním projektu a komplikovaná jednání s některými zaměstnanci organizací Kraje občas vyžadují naši asistenci.
V Prysku čeká běžná úředničina a kontrola příprav sobotní akce.
PÁTEK
Ráno na obci, rozdělení úkolů a pak rychlý start do NDR. Tedy do Bautzenu. Slavnostním podpisem dopravní smlouvy jsme završili mezinárodní zadávací řízení na Východosaskou síť. Dopravce Die Länderbahn GmbH DLB bude od konce roku 2019 jezdit ve Východním Sasku a Česku dalších 12 let. České výkony tzv. železnice Trojzemí (linka L7) budou od konce roku 2020 integrovány do nové dopravní smlouvy. Smlouvu podepsali zúčastnění objednatelé ZVON, ZVOE (VVO), Ústecký kraj a já za Liberecký kraj. Den předtím jsme na hokejovém MS vyřadili Německo, a tak měl tento slavnostní akt výjimečnou atmosféru Nechybělo ani natáčení na ČT 1, kde jsem opět válčil s výrazem ve své strhané tváři a formulací alespoň trošku smysluplných vět.
Rychle do Liberce a pak do Nového Oldřichova za vyslovením slov díků zasloužilým hasičům Libereckého kraje. Tyhle dámy a pánové celý život usilovně pracovali a pracují na něčem, co je baví a v čem jsou vážně dobří. I díky nim se spousta dětí vydala tím správným směrem.
Další utkání staré gardy Preškaváci mě nezastihuje v optimální formě, ale svým stínováním a zmateným pobíháním po hřišti přispívám, byť minimálně, k naší zasloužené výhře.
V pozdní večer nepanuje zahálka, ale naopak pácháme další přípravné práce. Den D se totiž blíží.
SOBOTA
Ráno se mi vážně nechce vstávat, ale Dětský den se sám neudělá. Trpím Baťovským syndromem a musím být v práci vždy dříve než moji „podřízení“. Tentokrát se mi to ale málem nepodařilo. Od rána navážíme materiál na budování naší indiánské vesnice plné soutěží a atrakcí pro naše nejmenší. Vyjde nám to akorát a už ve dvě hodiny vítáme první indiánky, kovboje a tatínky, kteří neomylně směřují do kiosku za konzumací tekutého občerstvení. Chvíli prší, svítí slunce, davy proudí a okolo šesté máme skoro uklizeno. Prcháme na hokejový zápas, který nám sice mnoho radosti nepřinesl, ale dobrý pocit z Divokého Prysku nám nikdo nesebere.
Asi návalem emocí nemohu spát a do dvou do rána smolím prezentaci na zítřejší jednání zastupitelského klubu SLK.
NEDĚLE
Rychlá cesta do Prahy, kde kromě odvozu dítěte řeším i další pracovní záležitosti a odpoledne jsem na značce v Osečné. S kolegy z SLK řešíme spoustu aktuálních problémů a pomalu vyhlížíme volební rok 2020. Návrat je sice poněkud později, ale hokejové finále mi dokonale zvedne adrenalin.
Nejinak je tomu i po jedenácté hodině, kdy sleduji volební výsledky. Fakt, že takové množství svéprávných občanů této země může odevzdat hlasy fašistům zásobujících tuto zemi pouze nesmyslnými populistickými a realitou nepodloženými žvásty mě prostě nikdy nemůže nechat klidným. Mám o čem přemýšlet.
Tolik shrnutí dalšího týdne a malé ohlédnutí za tím, čím se snažím zaobírat. Děkuji za Vaše přečtení a doufám, že jsem Vás alespoň trochu přesvědčil, jak pestrý je život komunálního politika
