MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI III
MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI
Řečeno slovy popového klasika - letí čas, jako bláznivý, já nechytím ho ani Vy - a v překotném běhu událostí přicházím se svým dalším shrnutí z mého pohledu zásadních pracovních událostí uplynulého týdne.
V pondělí začínaly jarní prázdniny, což mi z důvodu mírného útlumu pracovních aktivit v rámci Libereckého kraje umožnilo větší nasazení v mé rodné obci. Celý den se linul ve stylu řešení veskrze banálních témat veřejného osvětlení, dluhů sportovních klubů, přípravy rockového koncertu, úklidu obce, ale třeba i dokončení obnovy vodní nádrže.
Úterní pracovní den probíhal zcela ve znamení mediální komunikace. Natáčení čtvrtečního vstupu v rámci programu Radia Contact Liberec a krátkých zpráv regionální televize RTM+ byl pro mě další zkušeností. Situace, kdy se reportér ptá na vše možné, jen ne na to, co bylo původně domluvené, jsou k nezaplacení a zocelují tělo i ducha
Středeční den nezačal sice vlivem mé roztržitosti a přetlaku informací právě šťastně, ale o to více byly potěšující výsledky dalších jednání. S vedoucím odboru dopravy panem Čápem a jednatelem Koridu panem Blažkem jsme se v Ústí nad Labem setkali s náměstkem hejtmana ÚK pro dopravu panem Komínkem a panem Jeřábkem. Výsledkem plodného jednání byla jednak dohoda o rozšíření vlakového spojení na trati Česká Lípa – Rumburk, kde reálně hrozilo snížení komfortu a omezení spojů. Po dohodě s Libereckým krajem a dopravcem nyní objedná Ústecký kraj 5 párů rychlíků denně, šestý pár navíc v pátek, sobotu a neděli, což je velmi pozitivní zpráva. Na jednání byly dále řešeny dálkové spoje Jablonné - Česká Lípa – Praha, přímé spoje do Šluknovského výběžku nebo třeba turistická linka – Krásná Lípa – Trixi – Oybin – Krompach – Nový Bor. Za naši stranu každopádně velký příslib do budoucna.
Čtvrteční pracovní ráno v Prysku záhy vystřídalo dlouho plánované jednání se statutární náměstkyní hejtmana paní Volfovou na půdě Města Česká Lípa. Naše schůzka, které se zúčastnil i pan radní Prokop a další zástupci svazku a města se týkala především členství města ve strukturách Svazku obcí Novoborska a destinace cestovního ruchu Lužické a Žitavské hory. Probrali jsme řadu bodů možné spolupráce a kromě tématu financování sociální péče, projektů v oblasti cestovního ruchu, cyklostezek, příhraniční spolupráce, propagace našeho regionu a dalších záležitostí přišla řeč i na spolupráci v rámci Centra sportu dětí a mládeže na Polevsku a také projekt regionálního psího útulku. Již teď se těším na realizaci společných záměrů.
Třešničkou na dortu čtvrtečního dne bylo mé setkání se členy našeho preškavského klubu seniorů. Květiny předané „mým“ drahým ženám navodily skvělou atmosféru a naše povídání o radostech a strastech života i tentokrát u domácích zákusků a kávy příjemně uteklo.
Pátek se nesl ve znamení členské schůze Svazku obcí Novoborska. Na naše setkání se vždy hodně těším a i tentokrát byla na programu k řešení spousta důležitých témat. Z těch zásadních bych chtěl jmenovat například informace o dotačních možnostech v rámci MAS LAG Podralsko, fungování destinace Lužické a Žitavské hory, informace z našeho Centra společných služeb, dokončení projektu na společné financování sociálních služeb, právní poradenství a mnohé další. Na jednání samozřejmě nemohly chybět ani informace z Libereckého kraje. Novinky z resortu Regionálního rozvoje představil pan radní Löffelmann a já jsem se postaral o informace z dopravy a investic. Debata se tentokrát nerozproudila pouze okolo oprav silnic, ale třeba i strategie cyklodopravy v našem regionu.
Tečku za týdnem udělalo vyvěšení tibetské vlajky na budovu OÚ Prysk. Vyjádření solidarity a jakákoliv forma protestu vůči porušování lidských práv, a to nejen v Tibetu je asi to nejmenší, co můžeme pro udržení povědomí o současných i historických odsouzeníhodných událostech udělat.
Závěrečný odstavec věnovaný volnočasovým aktivitám bude tentokrát poměrně stručný. Jarní prázdniny jsem využil pro exkurzi na vyhlídkovou terasu budovy Libereckého kraje, čímž jsem částečně zacelil rodičovský deficit. Nezadržitelně se blíží motocyklová závodní sezóna, a tudíž jsem se musel pokusit vylepšit svou chabou formu. Po několika trénincích již sice stále připomínám za řidítky spíše pytel brambor, ale pomalu se blýská se na lepší zítřky. Naprosto úžasný byl obecní sobotní výlet do Saského Švýcarska. Utvrdil jsem se v tom, že se stále máme v oblasti cestovního ruchu od koho učit a z nádherných skalních vyhlídek jsem mohl okem spočinout do krajiny tří krajů, které spojuje nejen historie, ale i spousta plánů do budoucna.
Pokud jste dočetli až sem, tak Vám velice děkuji a ať se Vám v následujících dnech vše podaří.
