MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI VII
MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI VII
Jaro nám doslova „tluče na dveře“, dny se prodlužují a kromě přírody se dává do pohybu spousta pracovních činností i volnočasových taškařic. Snad Vám moje shrnutí uplynulého týdne přijde v nedělní podvečer k duhu J
PONDĚLÍ nepatří nikdy mezi odpočinkové dny a ani to aprílové nebylo výjimkou. Porada s panem hejtmanem, oddělením veřejných zakázek a rovnou na poradu uvolněných radních. Tam jsem členy Rady seznámil s konečnou podobou studie realizace obnovy železniční trati v Kamenickém Šenově. Výsledná částka ve výši téměř 300 mil. Kč je mírně řečeno dech beroucí a je myslím zcela jasné, jak to bude vypadat s realizací tohoto záměru… Dalším mnou předkládaným bodem byla Tramvajová linka č. 11 Liberec - Jablonec nad Nisou, konkrétně memorandum k této lince. Díky pro mě poněkud nerealistickému pohledu města Jablonec nad Nisou se z tohoto tématu stává lehce výbušné téma i přesto, že Liberecký kraj dopředu garantoval přispívat na provoz této linky i nadále částku 18 mil. Kč/rok. Mediální přestřelky ze strany Jablonce tak trochu zastírají skutečnou podstatu problému a Liberecký kraj by se určitě neměl do této hry nechat zatáhnout, už jen proto, že si dlouhodobě plní v této lokalitě všechny závazky. V rámci porady se dále řešila realizace projektu Silnice II/610 Turnov – hranice Libereckého kraje, ale třeba i rozdělení a zapojení zůstatku disponibilních zdrojů z dosažených vyšších příjmů do rozpočtu Kraje 2019 a výstavba krajského depozitáře.
Po schůzce týkající se systému evidence a kontroly investičních akcí následovalo pro mě osobně velmi důležité jednání. Jiří Hušek – ředitel regionálního pracoviště AOPK Liberecko, Jiří Besta vedoucí oddělení CHKO Lužické hory, krajský ředitel podniku Lesy ČR Ludvík Řičář, Jiří Löffelmann člen rady kraje v rezortu životního prostředí, zemědělství a rozvoje venkova a Petr Správka, mimo jiné klíčová osoba v projektu Centra sportu dětí a mládeže na Polevsku, přijali naše pozvání k jednání týkajícího se pořádání sportovních podniků na území Libereckého kraje v oblastech CHKO a pozemcích v majetku Lesů ČR. Myslím, že jsme díky věcnému přístupu nalezli mnohá řešení. Třeba se díky tomu v brzké budoucnosti vyvarujeme tomu, aby trasa nejprestižnějšího cyklistického závodu v Libereckém kraji ještě stále nebyla na stálo v terénu vyznačena, nebo aby orientační běžci museli pořádat závody v Německu a lokalitách mimo náš region, protože se prostě nemohou domluvit s orgány ochrany přírody. Vítkovská ulice v Chrastavě znamenala krajskou pondělní tečku a následovalo už „jen“ preškavské večerní úředničení.
ÚTERÝ jsem celé věnoval našemu společnému seznámení s provozem a stavem cestmistrovstí Silnic LK. Jednotlivá střediska společnosti provádějící výkon údržby silnic II. a III. tříd v majetku Libereckého kraje, včetně vybraných silnic I. tříd a dalších komunikací na území Libereckého kraje jsou vesměs ve velmi dobrém stavu a o techniku i zaměstnance zajišťující celoroční sjízdnost našich silnic je myslím dobře postaráno. Samozřejmě existují i výjimky a třeba středisko v Semilech by si určitě zasloužilo rozsáhlou přeměnu.
STŘEDA aneb liberecký masakr krajskou pilou. Porada k pozemním komunikacím s úžasným tématem stále se opakujících námitek firmy Eurovia, likvidací objektů v oblasti Ralska nebo výkupem nemovitostí v liberecké průmyslové zóně. Porada k dopravní obslužnosti, jak jinak než s tramvajovou linkou č. 11 a našimi autobusovými dopravci. Následovala schůzka k navýšení kapacit v sociálních službách a rozvojovému projektu v Bedřichově. Obě témata více než stěžejní a hodně důležitá.
V obci se nám opět objevil takový malý nešvar a nahánění zlodějů dřeva po obecních lesích mi zpříjemňuje chvilky „volna“.
ČTVRTEK byl dnem otevíracím a objevovacím. Ráno v Prysku nad přípravou nových investičních záměrů a projektů. V dopoledních hodinách jsem měl tu čest „stříhat pásky“ u tak skvělých projektů, jakými bezesporu bylo otevření dvou Center odborného vzdělávání na školách v České Lípě. Je vždy hodně příjemné sledovat výsledky účelně vynaložených finančních prostředků a hmatatelné výsledky usilovné práce mnoha zainteresovaných lidí. Vám všem díky za to, kam jste tato školská zařízení dokázali posunout.
Nová Ves nad Popelkou leží na samém okraji Libereckého kraje. Kromě krásného kostela a lidové architektury se v ní nachází i budova obecního úřadu, která hostila jednání členské schůze Mikroregionu Tábor, jehož jednání jsem měl tu čest se zúčastnit. Jako vždy při podobných setkáních jsem se ujistil, že problémy starostů jsou úplně stejné v celé republice, ale získal jsem i spoustu konkrétních podnětů k práci resortů spadajících do působnosti Libereckého kraje. Tyhle návštěvy mám čím dál raději a už se chvilkami i přestávám bát rozčilených starostek a starostů J
PÁTEK byl dnem obecním a svazkovým. Příprava projektu na úpravy půdních prostor budovy naší ZŠ a MŠ, opravy cest a veřejného osvětlení, likvidace škod po zimním nečasu a příprava sobotních akcí.
Zasedání členské schůze Svazku obcí Novoborska se tentokrát konalo v sousedním Kamenickém Šenově. Coby předseda svazku se vždy moc rád se svými kamarádkami, kamarády, kolegyněmi a kolegy z naší oblasti vidím a mám občas pocit, jako bychom za ta léta alespoň s některými byli jedna velká rodina. Odpolední přípravy na úklid v obci už byly jen takovým příjemným oddychem.
SOBOTA byla pro změnu dnem úklidovým. Obecní brigáda nás tentokrát nasměrovala do areálu požární nádrže, kde jsme se spoluobčany uklízeli nejen venkovní prostory, ale i samotný kiosek. S částí brigádníků jsme pak uklízeli i okolí příjezdových komunikací směrem z Práchně a Polevska. Potěšitelná byla velká účast dospělých, ale především dětí. Jsem rád, že rodiče vedou děti od útlého mládí i tímto směrem.
NEDĚLE byla dnem sportovním. V týdnu se mi podařilo ukořistit jen pár hodin pro vyjížďku na kole a i motocykl jsem vytáhl sporadicky. Skutečný trénink se mi povedl až v neděli a stálo to skutečně za to. Tvrdá a prašná trať sice příliš nesvědčila mým ploténkám, ale kromě toho, že jsem si odpoledne nebyl schopný zavázat boty, jsem moc spokojený. Mé popojíždění po trati podle slov mého otce trenéra „občas vypadalo jako závodění“ a to je podstatné. Endorfiny vyplavené při přidávání plynu jistě zužitkuji v následujícím týdnu a třeba se zase spolu někde potkáme.
Díky za zájem a přečtení těchto řádků.
Honza Sviták
