MŮJ TÝDEN (nejen) V PRYSKU A NA KRAJI XIII
MŮJ TÝDEN (nejen) NA KRAJI A V PRYSKU XIII.
Trochu mě děsí, jak to letí, ale už je zase neděle a já sedím u počítače a sepisuji shrnutí minulého týdne. Týdne plného emocí a cestování. Posuďte sami.
PONDĚLÍ znamená vždy rychlý a nekompromisní nástup do dalšího týdne. Hodně brzké vstávání, práce na obci a v půl osmé pravidelné setkání s panem hejtmanem Půtou. Řešíme toho ještě více než obvykle. Nemůže chybět postup prací při realizaci rekonstrukce silnice Podbozkov – Cimbál a doplnění potřebných dokumentů. Probíráme postup při realizaci veřejných zakázek na rekonstrukce komunikací a pro nás příznivé vyjádření ÚOHS. Státem mistrovsky utajené snížení dotace na rekonstrukce silnic II. a III. třídy (výpadek 80 mil. Kč) nás určitě bude zaměstnávat ještě dlouho a i toto pondělí jsme řešili, jak zajistíme financování nejnutnějších výdajů. Na povídání o zážitcích z víkendu nějak nezbyl čas a já prchal na jednání s oddělením investic.
Střední odborná škola v Jablonci nad Nisou je takový náš evergreen a i tentokrát jsme shrnovali pozitivní posun na stavbě. Budova nepadá, auta jezdí a už se rekonstruuje. Důležité bylo shrnutí dalšího postupu při centralizaci veřejných zakázek v rámci organizací Libereckého kraje a samozřejmě také řešení námitek firem v rámci výběrových řízení na rekonstrukce silnic. Stále držíme společné stanovisko, že není možno ohýbat naše zadávací dokumentace směrem ku prospěchu dodavatelských firem, což bohužel někteří dodavatelé stále rozporují a uměle prodlužují průběh realizace rekonstrukcí silnic.
Korid je příspěvková organizace Libereckého kraje plná skvělých odborníků. To je samo o sobě úžasné, ale o to více je někdy třeba sladit hlavní priority a postupy. Pondělní jednání s ředitelem panem Hruboněm bylo přesně z tohoto soudku. Kromě stále běžících řízenínákupu odbavovacích strojků a další problematiky veřejné dopravy, začínáme pracovat i na strategii v rámci dopravy v cestovním ruchu, včetně dopravy historické. Rádi bychom už v roce 2020 podle tohoto plánu představili ucelenou a atraktivní nabídku jízd historických vlaků, autobusů, cyklobusů, turistických vlakových a autobusových spojů a dalších výstupů propojených s cestovním ruchem pod hlavičkou Libereckého kraje.
Porada uvolněných radních je vždy záplavou důležitých informací. Z našeho resortu dopravy byl nejdůležitějším bodem celkový souhrn připravovaných rekonstrukcí komunikací a jejich financování. Vše se odvíjí od již zmíněného snížení dotace ze státního rozpočtu. Nezbývá než hledat rezervní finance tak, abychom dostáli všem svým závazkům a neohrozili jsme již připravené projekty. Mediální analýza mi tentokráte přinesla pozitivní zprávy týkající se nárůstu počtu článků s mým jménem, tedy z resortů dopravy, investic a veřejných zakázek. Nejen médii, ale živ jest člověk…. Stále řešíme informace k soudním sporům s nejmenovanou společností začínající na „B“ a věc je dále v řešení. Právní prostředí v naší zemi skutečně nevytváří optimální podmínky pro fungování oblastí soukromého a veřejného života.
Jednání se panem Nálevkou ze společnosti ARRIVA se samozřejmě točí okolo vlakových souprav a z jednání si odnášíme veskrze pozitivní informace.
Pan starosta Foltýn z Jílového u Držkova dokázal nemožné a stavební řízení táhnoucí se kvůli neochotě vlastníků téměř deset let, dokázal během pár měsíců zdárně ukončit. I díky tomu jsme mohli společně začít řešit rekonstrukci velmi poničené komunikace v obci.
S komplexními úpravami prostranství před budovou Krajského úřadu samozřejmě souvisí i rekonstrukce inženýrských sítí a s paní Slavíkovou z SČVK jsme probírali ty nejmokřejší. Tedy vodovod a kanalizaci.
V Prysku připravujeme audit a stohy dokumentů mi zaplavily kancelář. Ve změti podpisů jsem se kupodivu neztratil a večer jsem se zvolna připravoval na úterní jednání Rady.
ÚTERÝ začíná opět velmi brzy a v sedm jsme již všichni na značkách. Začíná totiž další jednání Rady Libereckého kraje se zhruba 160 body. Výběry dodavatelů veřejných zakázek, příspěvky na opravu povrchů silnic, poskytnutí dotací v rámci cyklodopravy, projekt „Od zámku Frýdlant k zámku Czocha“, demolice objektů v Ralsku, obnova a údržba alejí na Frýdlantsku, řešení problematiky hluku, dopravní obslužnost, přehled veřejných zakázek za poslední období a řada dalších bodů spadala pod „mé“ resorty. Jednání k projektu „Inovační centrum – Podnikatelský inkubátor Libereckého kraje se točilo především ohledně změny projektanta pro dokončení projektu, interiérů budovy, provozu v budově D a stavebních činností. Všichni už se moc těšíme na stříhání pásky J
Jednání s paní radní Loučkovou-Kotasovou a vedoucím oddělení panem Ottou mělo jediný, ale o to důležitý bod. Sladit realizaci plánovaných akcí rekonstrukce komunikací s dostupnými dotačními tituly.
Neméně důležitým tématem se zabývalo následné jednání v kanceláři ředitele KÚ. Za toto jednání tak trochu může naše snaha o organizační změny v rámci některých resortů. Podtrženo, sečteno bych za mě rád docílil toho, aby byly veřejné zakázky z příspěvkových a ostatních organizací Libereckého kraje centralizovány na oddělení veřejných zakázek, což jistě povede ke zkvalitnění průběhu řízení a velmi snadné kontrole. Druhou oblastí je nastavení průběhu (nejen) stavebních investičních akcí, tak aby byly akce od prvopočátku pod systematickou kontrolou a do realizací byla zapojena odborná veřejnost prostřednictvím Komise architektů, případně Krajského architekta. Jednání probíhají, záměr běží a v brzké době se určitě dočkáme prvních dílčích výsledků dohod a jednání.
Původně jsem měl z budovy KÚ odjíždět po obědě, ale až okolo čtvrté jsem dorazil na výjezdní polopracovní zasedání starostek a starostů Svazku obcí Novoborska. Tomuto sdružení obcí mám tu čest předsedat a nemohl jsem si tedy nechat ujít toto přátelské setkání. Zásadním zjištěním bylo to, že některé problémy přetrvají věky a stále bude nad čím plakat J
STŘEDA
Zcela přesycen záplavou úkolů z regionu jsem dorazil na poradu odboru dopravy. Na programu byly peníze (kolik máme k dispozici a kde seženeme zbytek), výběrová řízení (kdo vznesl námitky), ÚOHS (zda rozhodl v náš prospěch), podmínky obsažené v našich smlouvách s dodavateli a řada dalších moc podnětných témat.
Následná tisková konference byla další z řady příjemných setkání s novináři. Kromě lehké podpásovky od pana hejtmana, který neopomněl zmínit můj nezdravý způsob života a decentní závislosti na cigaretách a kávě proběhlo vše v klidu a pohoděJ Mými tématy byla rekonstrukce silnice Podbozkov – Cimbál a dotace pro cyklodopravu.
Odpolední jednání s panem hejtmanem, panem starostou Hotovcem z MR Tanvaldsko a zástupci Svazu měst a obcí ČR se týkalo pro mě obzvláště blízkého tématu. Fungování svazků obcí se věnuji už spoustu let a v praxi jsem se mohl mnohokrát z vlastní zkušenosti přesvědčit, jak potřebná je spolupráce obcí a měst v jednotlivých oblastech. Jakoukoliv iniciativu vedoucí k posílení pozice obcí a měst a jejich spolupráce tudíž velice vítám a budu ji všemožně podporovat.
Po schůzce kupodivu nenásledoval můj odjezd do Prysku, ale start cesty do Jihlavy na jednání Asociace krajů České republiky. Společně s vedoucí oddělení dopravy paní Šulcovou jsme na cestě na vlastní kůži zažili kvalitu naší dálniční sítě a v mnoha zácpách jsme se na následná jednání mohli skutečně kvalitně připravit.
ČTVRTEK
Tím hlavním, co nás na jednání Asociace, kromě jednání s náměstky a vedoucími oddělení dopravy z celé ČR, zajímalo, byl vývoj v poskytování dotací ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Tady bude vyhlášena nová výzva a bude hodně záležet na vzájemné dohodě jednotlivých Krajů, tak aby byly finance rozmístěny pokud možno spravedlivě a rovnoměrně po celé ČR. Diskutuje se například o zastropování žádostí na jednotlivé projekty do výše 100 mil. Kč. Nepříliš pozitivní zprávy jsme získali ohledně přidělování dotací ze SFDI na cyklodopravu, kde byla díky dvěma velkým akcím ve Středočeském kraji následně podpořena jen zhruba polovina žadatelů.
Cestu zpět raději nebudu komentovat a vzpomínky na jízdu zácpami nechám uzavřeny hluboko v hlavě. V Prysku jsem stihl nejen závěr vystoupení naší ZŠ a MŠ včetně tanečních kreací mého syna, ale i další běžnou úředničinu v mé milované kanceláři.
Zároveň jsem také tento den absolvoval v roli psychoterapeuta, neboť má dcera podlehla s blížící se maturitní zkouškou (pátek) návalu depresí a světa bolu. Vše jsme nakonec úspěšně zvládli.
PÁTEK
Ráno proběhlo v duchu odvozu a duševní přípravy Emy k maturitní zkoušce. Koordinace prací na obci, kde usilovně upravujeme a bagrujeme a debaty nad přípravou Dětského dne. Rychlý odjezd do Liberce, kde jsem zavalil úkoly všechny, kdo se mi dostali do cesty a opět přejezd. Tentokrát do Cvikova, kde jsem měl domluveno jednání s pány starosty a místostarosty Cvikova, Brniště, Kunratic a Svojkova. Společná žádost na rekonstrukce komunikací bude směřovat na adresu Libereckého kraje a já se přímo v terénu přesvědčil, v jakém žalostném stavu některé krajské silnice máme. Průběh jednání mi malinko komplikovaly telefonáty s dcerou, která ten den opravdu nevynikala v technice výběru zkouškových maturitních otázek. Nakonec se vše v dobré obrátilo a já mohl v tomto týdnu poprvé uronit první slzu.
Odpoledne jsem se bohužel nevymanil ze sportovních povinností a musel jsem nastoupit na post nejhoršího fotbalového útočníka všech dob. Byl to můj první sportovní pohyb v tomto týdnu a podle toho to i vypadalo…. Po skvělém a urputném výkonu jsme sice prohráli 1 : 9, ale i tak jsme se my a diváci skvěle bavili, a to je oč tu běží.
SOBOTAzačínala v Prysku usilovnou prací na úřadě a především obřadem, který je v posledních letech mou malou noční můrou. S přibývajícím věkem mě dojímá jakékoliv miminko v okruhu sta metrů a Vítání občánků tedy pro mě tvoří značný problém. Tři kusy miminek se mi nakonec povedlo uvést do řad Preškaváků se ctí a kroupa mi ukápla až v zákulisí obřadu.
Sliby se mají plnit v průběhu celého roku a já musel v tento den dostát i tomu svému. Výjezd na Valdštejnské slavnosti bezezbytku naplňoval parametry rodinného výletu se vším všudy. Užil jsem si hudbu, vojáky, řvoucí děti i skvělou atmosféru ve městě a okolí. Frýdlante děkuji.
NEDĚLE opět začala brzy ráno a důvodem byl můj přejezd do Terezína. Terezínská tryzna 2019 byla vzpomínkovou akcí u příležitosti 74. výročí osvobození k uctění obětí nacistické perzekuce. Musím říci, že na mě mezi zdmi Malé pevnosti doslova a do písmene dolehla tíha okamžiku. Z každého koutu se Vás dotýká atmosféra místa, které bylo svědkem nepopsatelných hrůz a ani ten nejotrlejší návštěvník, a o to méně já, tím nemůže zůstat nepoznamenán. Slzy jsem tentokrát zatlačoval už při korzováním pod hradbami a velkolepý ceremoniál jsem, coby zástupce Libereckého kraje absolvoval již velmi důstojně. Nástup Čestné jednotky hradní stráže na Národní hřbitov, kladení věnců a kytic na Národní hřbitov, hymna ČR v podání koncertní pěvkyně Ireny Troupové, křesťanská a židovská modlitba Jana Balíka a Karola E. Sidona, slova pamětníka Tomana Broda i nadhled a životní optimismus slečny skautky, která nesla naši kytici, mi zůstanou ve vzpomínkách opravdu hodně dlouho.
Před spisovatelským odpolednem jsem si ještě dovolil malou zástavku na mezinárodní výstavě psů v Litoměřicích. Jednak proto, abych zbavil hlavu ponurých myšlenek z Terezína a pak také, abych se přesvědčil o tom, že i velký a statný pes může být vychován ke spokojenosti jeho páníčků a především sousedů.
Pevně věřím a doufám, že jste dočetli až k těmto závěrečným řádkům a vydrželi jste tuto týdenní cestu, tentokrát trochu slzavým údolím. Děkuji za podporu a třeba se spolu zase někde potkáme.
