Rozděl a panuj
Radikální rozdělení naší společnosti můžeme díky prezidentským volbám zaznamenat nejen plošně v celé České republice, ale dotýká se nás především přímo v obcích a městech, kde žijeme. Před volbami bylo naprosto běžné, že na většině přátelských setkání platil striktní zákaz hovorů na téma „koho volíš?“, případně „ukaž mi jednoho člověka, který volí Zemana“. Vesnice jsou nyní rozděleny, zaběhlé kamarádské a sousedské vazby zpřetrhány a bude trvat velmi dlouho, než se přirozený běh věcí a vesnická pospolitost obnoví. Miloš Zeman svou, nutno říci mistrnou a vražedně efektivní volební strategií, docílil situace, kdy se upozaděný, opomíjený a po mnoho let nevyslyšený „proletariát“ konečně dočkal a mohl se striktně vyhranit a vymezit vůči všem „intelektuálům“, „fašizující se Pražské kavárně“, „Havlovcům“ a dalším prezidenta Zemana neuctívajícím skupinám. To, že nikdo vlastně neví, co si pod těmito názvy společenských skupin představit a koho do nich zařadit, není vůbec důležité. Kombinace efektu „my tam těm nahoře ukážeme“ s leckdy velmi radikálními výroky klasických voličů a obdivovatelů, způsobila opravdu silné vzepětí a masivní podporu stávajícího pana prezidenta Zemana. Nutno podotknout, že k zásadní polarizaci společnosti přispěla i radikální vyhraněnost a téměř absolutní odpor ke stávajícímu nejvyššímu představiteli naší země v řadách příznivců nových prezidentských kandidátů. Společenský jev „všichni proti Zemanovi“ pramení samozřejmě nejenom z prezidentovy zahraniční politiky, příklonu k Rusku a Číně, ale třeba i z jeho naprosto neakceptovatelného chování a neustálého posouvání hranic etiky a morálky až na úroveň barů a hospod čtvrté cenové skupiny. V sousedských debatách tak přestaly platit rozumné argumenty a převládly teorie o imigrantech, přijetí Eura, příklonu k Rusku a ovlivňování voleb ruskými tajnými službami, v tvrdém střetu s řečmi o dosluhujícím prezidentovi, který soustavně dělá ostudu občanům celé České republiky.
Samotná prezidentská volba tak byla bohužel pokračováním stylu politiky, který k naší lítosti v naší zemi zakořenil a nadále se rozvíjí. Přestávají platit základní principy slušného chování a hranice akceptovatelnosti společenských a trestních excesů se posouvají níže a níže. To se zákonitě projevuje i v běžném společenském životě v našich obcích a městech. Není vůbec důležité, kdo v demokratických volbách zvítězil a získal většinovou podporu, ale tak jako tak tyto volby svým stylem a pojetím opravdu zásadně zasáhly do životů nás všech. Nezbývá než doufat, že se všechny šrámy způsobené malichernými spory o prezidentských kandidátech zacelí, občané zapomenou na to, jestli jejich soused volil Zemana nebo Drahoše a na pivo zase budou chodit pěkně ruku v ruce. Snad nám v tomto námi volení politici půjdou příkladem, naše země to teď potřebuje více než kdy jindy.
