NÁŠ KRAJ, NÁŠ DOMOV, NÁŠ PLÁN

O většině nových poslanců rozhodly preferenční hlasy

Zdroj: Mladá fronta DNES/Radka Wallerová

Preferenční hlasy dostaly do Sněmovny i kandidáty, kteří s tím nepočítali. Díky kroužkům nerozhodovalo pořadí na kandidátkách u 120 poslanců z 200. A z nevolitelných míst jich přeskočilo 46.

Více než polovina nových poslanců dostala ve volbách přednost ve vstupu do Sněmovny před ostatními lidmi ze své kandidátky.

Přes pět procent voličů, kteří si stranickou kandidátku vybrali, totiž zakroužkovalo číslo u jejich jména.

Byli mezi nimi kandidáti, kteří by se do Sněmovny dostali stejně, ale i 46 těch, kteří byli na kandidátce níže, než kolik poslanců strana „vyhrála“. Při minulých volbách takto přeskočilo jen pět lidí.

Důsledek je takový, že v nové Sněmovně sedí desítky lidí, kteří své zvolení nečekali ani v nejdivočejším snu.

Třeba semilský starosta Jan Farský nevedl žádnou kampaň a v klidu se doma zotavoval po úrazu na lyžích. Na poslední místo kandidátky TOP 09 v Libereckém kraji se nechal zapsat spíše z legrace. V sobotu odpoledne se však stal poslancem. „Když mi kamarádka psala, že jsem ve Sněmovně, odepisoval jsem, že je to úplná hloupost,“ říká třicetiletý starosta. Je jen jedním z mnoha nově zvolených poslanců, kteří odsunuli zkušené matadory.

 

Lidé kroužkovali odspodu

Proč se letošní volby tak lišily? Sněmovna hned po minulých volbách schválila sociálnědemokratický návrh, který snížil hranici pro automatický postup do Sněmovny ze sedmi procent na pět a navíc dal každému voliči možnost zakroužkovat čtyři kandidáty místo dřívějších dvou.

Tomu poměrně přesně odpovídá dvojnásobný počet rozdaných kroužků i dvojnásobný počet poslanců, kteří překročili pět procent.

I voliči se však letos chovali jinak – častěji kroužkovali úplně posledního kandidáta, zřejmě jen proto, že je poslední, a vyjádřili tak protest proti zavedeným politikům.

Několik lidí se z posledního místa do Sněmovny skutečně dostalo. ODS naopak ze Sněmovny vypadlo pět lídrů krajských kandidátek. Těžce prohru nesou třeba Daniel Petruška a Miloš Patera. Končící poslanec Petruška byl jedničkou v Karlovarském kraji a svůj konec evidentně vnímá jako nespravedlnost. Nijak aktivní přitom nebýval, chyběl například na třetině hlasování.

Podobně ne moc známý byl i poslanec Miloš Patera, který se rovněž považuje za oběť nového způsobu kroužkování. „Rozhodly hlasy, které lidé mohli dát někomu jinému,“ komentoval prohru. Váhavě připustil, že mu tak voliči dali najevo i nespokojenost s jeho osobou.

„Kolegovi Burešovi přeji hodně úspěchů, ale je možné, že mu budou chybět zkušenosti a bude to mít velice komplikované,“ řek Patera o nováčkovi, který ho přeskočil.

Patera si už před volbami stěžoval, že část karlovarské ODS se ho snaží vyšachovat. K těm, kdo se proti jeho výrokům ohradili, patří i nově zvolený poslanec Jan Bureš.

V severních Čechách se zase včera šířila nepotvrzená fáma, že šéf severočeské ČSSD Petr Benda přemlouvá úspěšného Jiřího Šlégra, aby odstoupil a místo poslance připadlo jemu. Oba to však popřeli.

V ODS už se začalo mluvit, zda kroužkování znovu nezpřísnit. Nakonec však převážil názor, že by to omezilo vůli voličů. Politolog Tomáš Lebeda se nebojí, že by poslanci možnost dávat preferenční hlasy zase omezili. „Každý je přesvědčen o svých kvalitách, takže se kroužkování nebudou bát. Navíc se tam díky němu mnozí dostali,“ říká.

 

Křeček: Hranici chci ještě snížit

Lebeda míní, že roli při rozhodování mohly hrát i výzvy jako ta, s níž přišel filozof František Janouch. Lidem na webu radil, aby kroužkovali čtyři uchazeče na konci kandidátek. To v Praze zřejmě pomohlo neznámému Janu Floriánovi, který byl na posledním místě. Být někde uprostřed, do Sněmovny těžko zamíří. Podobně mohou lidé dávat své preference najevo i v jiných zemích. A ne vždy jde o kroužkování. „Ve Švýcarsku mohou volit kandidáty napříč stranami,“ upřesnil Lebeda. Staronový poslanec Stanislav Křeček z ČSSD, kterému právě kroužkování pomohlo z velmi nevýhodného místa na kandidátce, teď dokonce chce předložit další novely volebního zákona – chce hranici pro kroužkování snížit na tři procenta a změnit chce i hranici pro komunální volby. O to se už neúspěšně pokoušel v minulém volebním období.

 

FAKTA

 

Preferenční hlasy

Při minulých volbách potřeboval kandidát alespoň 7 % kroužků z hlasů pro jeho stranu, aby do

Sněmovny vstoupil přednostně. Letos stačilo jen 5 % a volič mohlkroužkovat 4 kandidáty. Dříve jen 2.

Volby 2006       poslanci

Překročilo 7 %       42

Překročilo 5 %       56

Katapultováno z nevolitelných míst: 5

Volby 2010       poslanci

Překročilo 7 %       73

Překročilo 5 %      120

Katapultováno z nevolitelných míst 46

Letos, kdy měli k dispozici dvojnásobek preferenčních hlasů, voliči rozdali celkem 3,7 milionu „kroužků“, minule 1,9 milionu. Počet využitých preferenčních hlasů tak nebyl větší. Lidé však častěji kroužkovali poslední kandidáty. I kvůli „kroužkování“ (ale i kvůli úspěchu malých stran) v letošních volbách obhájilo křesla jen 86 z 200 dosavadních poslanců. Minule jich bylo znovu zvoleno 115.

MENU

Tento web neukládá žádné cookies ani nepoužívá jiné sledovací prvky. Jediné cookies mohou pocházet z Facebook widgetu na titulní stránce.