Odmítli jsme vládu za účasti přeběhlíků

Liberec - Měla to být první uzavřená koalice po krajských volbách v republice. Těsně před podpisem koaliční smlouvy se však jednání mezi ČSSD, Starosty pro Liberecký kraj (SLK) a Stranou pro otevřenou společnost (SOS) zadrhlo. Jaké byly důvody krachu jednání a jaké je pozadí koaličního vyjednávání?

Autor:
Aleš Vávra

Martin Půta, starosta Hrádku nad Nisou
Autor: Deník/Petr Šimr

Na tyto a další otázky odpovídal Deníku v rozhovoru lídr hnutí Starostové pro Liberecký kraj a starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta.

Je pro vás velkým zklamáním, že trojkoalice, která už byla na spadnutí,
nakonec nevznikla?


Trojkoalice ČSSD, Starostů a SOS je nejlogičtějším řešením výsledku voleb, který respektuje volání po změně a bylo by i spojením poměrně blízkých volebních programů. SOS v takové koalici mohla nabídnout zkušenosti z osmileté opozice v krajském zastupitelstvu a Starostové zkušenosti z místních samospráv a působení v nich. Vítěz voleb se ale rozhodl jinak, což je jeho právo a jeho volba. Zklamaný jsem proto spíš z průběhu jednání, kdy ČSSD nejprve uzavřela separátní smlouvu s částí SOS a následně se pokusila
přesvědčovat zastupitele SOS a Starostů, aby vstoupili do Rady kraje jako osoby bez podpory těch, za které kandidovali. Starostové odmítají sestavení vlády za účasti přeběhlíků, které se přenáší z parlamentu na krajskou úroveň. A můžete tomu říkat, jak chcete - třeba menšinová vláda s účastí odborníků.

Stanislav Eichler po posledním jednání uvedl, že vám byly nabídnuty 2 resorty - školství a sociální věci, ale vy jste odmítli. Padla skutečně taková nabídka?

Sociální demokraté nám nabídli účast na vedení kraje bez uzavření koaliční smlouvy s tím, že nám nabízejí resort ekonomiky a sociálních věcí. Pro resort sociálních věcí nám také bylo doporučeno jméno našeho zastupitele, který by měl být do funkce navržen. O pár dní později nám pan Eichler oznámil, že místo ekonomiky nám dají školství. Domnívám se, že za touto změnou stál fakt, že pro KSČM byl nepřijatelný námi navržený kandidát na tento resort. Nabídku ČSSD jsme neodmítli kvůli nabízeným resortům, ale
proto, že chceme mít možnost prosazovat náš volební program - a to bez jasné koaliční smlouvy není možné. Námi navržení radní by v tomto modelu byli jen loutkami, se kterými by si hrála skutečná koalice ČSSD a KSČM. Naším cílem není obsazení funkcí, ale prosazení našeho volebního programu. Nabídku jsme proto jednomyslně odmítli. ČSSD pak už nechtěla o koalici dále jednat, protože považuje trojkoalici za, cituji, "mrtvý projekt".

Zastupitelé ČSSD tvrdí, že požadavky Starostů byly nepřiměřené vzhledem k tomu, jakého volebního výsledku jste dosáhli. Je takové tvrzení podle vás opodstatněné?

Při volebních jednáních jsme hledali kompromisy a několikrát jsme slevili z našich původních návrhů, aby mohla být trojkoalice vytvořena. Na jednání 3. listopadu byl připraven společný návrh Starostů a SOS, který řešil rozdělení rezortů, programové prohlášení a také koaliční smlouvu. ČSSD na tomto tříminutovém jednání jednostranně a bez udání důvodu koaliční vyjednávání se Starosty ukončila. Důvody, které sociální demokraté uvádějí, jsou podle mého názoru pouze zástupné. ČSSD dosáhla takového volebního výsledku, který jí umožňuje svobodně se rozhodnout mezi spoluprácí se Starosty nebo komunisty.

Průběh povolebního jednání je jasným signálem pro veřejnost, komu dává ČSSD a její vyjednávací tým přednost. Rozhodujícím jazýčkem na vahách se nakonec stala komunistická strana. Skutečně si za žádných okolností nedokážete představit spolupráci s nimi?

Už před volbami jsme deklarovali naši připravenost spolupracovat se zastupiteli zvolenými za KSČM při řešení problémů Libereckého kraje. Z "našich" měst a obcí jsme zvyklí na to, že návrh se neposuzuje podle toho, kdo ho předložil, ale podle toho, jaký je. Při povolebním jednání jsme prosazovali obsazení předsedů a místopředsedů výborů opozičními zastupiteli KSČM a ODS. Takže spolupráci si představit dovedu a v minulém krajském zastupitelstvu jsme v opozici spolupracovali. Jasně jsme ale před volbami
řekli, že nechceme být v koalici s KSČM, a proto jsme také nesouhlasili s tichou podporou KSČM, kterou požadovala ČSSD. Tichá podpora je podle mého názoru dokonce ještě užší formou spolupráce, protože neexistují jasná, průhledná a veřejná pravidla pro takové partnerství.

Pravděpodobným výsledkem jednání je teď menšinová vláda ČSSD, která bude hledat podporu napříč politickým spektrem. Budete takovou vládu podporovat?

Žádné takové jednání neproběhlo a ani jsme k němu zatím nebyli vyzváni, vím pouze o jednání mezi ČSSD a KSČM. Zastupitelský klub Starostů se k této otázce sejde v příštím týdnu, takže na ni neumím odpovědět. Jistě ale zvážíme to, jakým způsobem jednání probíhala a probíhají.

Předpokládám, že v něčem se programy ČSSD a SLK shodují a v něčem nikoli. Můžete uvést nejzásadnější příklady toho, v čem ano a v čem ne?

Programové otázky jsme projednali po volbách a z 90 procent jsme se shodli. My a SOS jsme měli problém pouze se zrušením regulačních poplatků v krajských nemocnicích. Nechtěli jsme, aby zrušení poplatků ve dvou zdravotních zařízeních v kraji porušilo platnou legislativu a diskriminovalo obyvatele jiných měst a jiné, než krajské nemocnice. Pokud chce ČSSD zrušit poplatky ve zdravotnictví, měla by toho dosáhnout v parlamentu. Domnívám se, že skutečným problémem pro ČSSD při vyjednávání nebyly programové nesoulady, ale to, že Komunistická strana nechtěla podpořit koalici s naší účastí a my
jsme o tuto podporu ani nestáli.