Jaroslav Turnhöfer
Občané si mají tvořit město k obrazu svému
V čele volebního uskupení Živá Lípa je Jaroslav Turnhöfer, který chce Českou Lípu probudit.
Jako manažer dosáhl vynikajících úspěchů, jako občan ale začal být před pár lety nespokojený. Aby jenom nekritizoval, založil hnutí Spolehnutí, které v minulých volbách získalo jedno křeslo v zastupitelstvu. Nyní má jako lídr Živé Lípy vyšší cíl.
Stojíte v čele Živé Lípy, což je uskupení pěti opozičních stran. Proč právě vy, předseda hnutí Spolehnutí?
Oproti jiným lídrům mám tu výhodu, že mě neřídí žádný sekretariát, Spolehnutí je totiž nepolitická organizace. Za druhé – jsem úspěšný a známý manažer a jako takový jsem nasbíral spoustu zkušeností v jednání s lidmi. Jsem zabezpečený, nehoním peníze ani kariéru. A jsem zvyklý na velmi vysoké pracovní tempo, stres a tlak.
Při takovém záběru byste ale těžko stihl práci zastupitele či starosty. Vzdal byste se funkce ředitele sklárny?
Ano.
Proč?
Cítím, že přišel čas dát síly do služeb něčeho, co má smysl. Vidím, že Česká Lípa vzhledem k jiným městům zaspává – kolem se staví, čerpají se dotace a tady se spí. Spolu s ostatními z Živé Lípy jsem přesvědčen, že město by mělo být pro občany servisní organizace a ne velký bratr, který jim určuje, co se tu bude dít. Občané by si měli tvořit město k obrazu svému.
To se nyní neděje?
Ne, vox populi je na nulové úrovni. Radnice nemá chuť se zabývat jinými nápady, než jsou jejich vlastní. Vedení vytvořilo uzavřené bratrstvo, nikoho k sobě nepustí, nepohodlným ztrpčuje život.
Vy byste to nedělali?
Nebudeme potlačovat aktivitu lidí při zřizování osadních výborů, což se nyní děje. Naopak, chceme podporovat spolky i občany, aby sami říkali své žádosti a podněty směrem k městu. Mám v hlavě takovou akci s pracovním názvem „Chyťte si starostu“. Hodně běhám, tak bych si po Lípě naplánoval běžecké trasy, zveřejnil je a na nich se setkával s občany. Den otevřených dveří je také fajn, ale na radnici je občan pořád trochu jako prosebník. Už teď zveme prostřednictvím sociálních sítí lidi „Na pivo s Živou Lípou“. Lidé z vedení města musí jít za občany a ne si je zvát na kobereček.
Jaké změny byste prosazoval nejdříve?
Do života města bych chtěl prosadit trend, který nás stejně nemine – zavádění nových chytrých technologií. Začal bych navigačním parkovacím systémem, pak by následovalo řízené odpadové hospodářství, hospodaření s vodou a další. Z těch méně virtuálních cílů bych zmínil otázku koupaliště a knihovny. Obojí v Lípě potřebujeme.
Mnoho místních trápí cizinci zaměstnaní v okolních podnicích a žijící ve městě.
Ano, nejvíce jde o Mongoly. Bohužel, firma je umístí v soukromých ubytovnách, kde je jich velká koncentrace. Jsou někdy hluční, někteří volný čas tráví v hospodách a hernách. To by mělo řešit město ve spolupráci s těmi firmami – musí si uvědomit, že by se měly o své zaměstnance postarat i po práci. Formou jazykových kurzů, kroužků pro děti, dnů národních kultur… Zároveň by mělo město posílit kriminální prevenci v dané skupině obyvatel.
Jak byste k tomu ty podniky donutil?
Mám v hlavě ČERVa – českolipský ekonomicko-rozvojový výbor, na kterém by se to řešilo. I firmy potřebují vstřícné město, chtějí pozemky, dopravní napojení. Město nemusí být v defenzivě a stále se někomu přizpůsobovat.
Co máte na svém městě rád?
Nabízí všehochuť pro aktivní pohyb. Proto chceme zvýšit nabídku služeb pro turistický ruch – výhodnějšími nájmy v městských objektech či pronájmy městských pozemků. Chceme do života města zapojit Ploučnici. Jinde jsou kolem řek promenády, náplavky, restaurace. V Lípě nic, mrtvo. Od toho chceme začít.